Pamatuji si, jak jsem jako dítě nevěděl, co je špatného na tom, že z našeho garáže vypadla Škodovka, která už viděla lepší časy – a možná i lepší design. Ta stará krabice, na které se patina našich vzpomínek usadila jako plevel na zahradě, měla zvláštní kouzlo. Při každém startu motoru se ozval zvuk, který by se dal přirovnat k tomu, jak když se pokoušíte probudit vašeho psa, abyste ho vzali ven na procházku. Rozhodně to nebylo nedělní hromobití z Ferrari, ale spíše uspaný hrom, který se rozhodl poprvé promluvit po lavině nedbalosti a nedostatku oleje. Děti ve školce touží po Felicii, zatímco já jsem toužil, aby se ta troufalá Škodovka rozpadla na kusy, abych se s ní mohl rozloučit. Ale pak jsem se podíval na korozi a zjistil, že se na tu plechovku chystají vydat odborníci na archeologický výzkum.
Jak to, že staré Škodovky, které by mohly být inspirací pro návod na přežití apokalypsy, zůstaly v provozu tak dlouho? Mohli bychom to nazvat magií českého automobilového průmyslu, ale pravda je, že to byly spíše zákonitosti, které se Vespoličům ze Škodovky vydařily víc, než mohly myslet.
Nasazená odolnost a bezohledný design
Takže, co dělalo tyto vozy tak nezničitelnými? V první řadě bych rád upozornil na to, že Škodovka má takovou odolnost, jako kdybyste zvanili do barevné kuchyně a trvali na tom, že ho IT-specialista udělá v dřevě. Buďte si jisti, že osoba, která tento nápad schválila, ve svém životě nevytvořila ani jeden úspěšný výrobek. Škodovky, ty úžasné plechové stvoření, byly vyráběny tak, aby přežily výkon veškerých špatných rozhodnutí, které jejich řidiči udělali.
Nezapomeňte na roli praktických a nápadně prostých detailů. Matice, šrouby a plechovky, které byly víc než schopné odolat drsné realitě českých silnic. Když mluvíme o jízdě na špatné silnici, vzpomínám na své první setkání s Škodovkou 1000 MB. To auto jezdilo jako pračka, která se rozhodla, že je čas na vysoce účinné odstředění, a každý padlý kamínek měl v úmyslu připravit mne na zcela novou realitu. Ale při každém otřesu – ať už to byla jízda přes lesní klíny nebo madla – jsem měl pocit, že spolu s tou ikonickou stvořením mířím k nebesům. A pokud váš kabriolet klesl dostatečně, aby z něj udělal plynový kontejner, byla šance, že složíte dost peněz na novou luxusní Škodovku.
Podle informací z Wikipedie tato auto vyprodukovala ta nejlepší auta z českého automobilového průmyslu! Ano, slyšíte správně – nejlepší! Škodovky byly jakousi verzi českého grantu; koupíte si ji a ona se během let vydá na svůj vlastní „úspěšný příběh“. Nikdy ji nevyměňujte, pokud to můžete udělat s kamarádem, který se snaží dostat do kola.
Funkčnost před estetikou
Teď pojďme k estetice. V míře, která se blíží k neexistenci. Škodovka vypadala jako mix mezi krabicí na pizzu a stoupačkou, kterou našla rodina na konci světa. Každý, kdo měl odvahu přežít první návštěvu interiéru, by měl být navždy vtažen do pozice automobilového masochisty. Za volantem se cítili jako v obývacím pokoji – nevzhledném, s opotřebovanými sedačkami a hromadou odpadků v rohu. Ale co na tom záleželo? Škodovka se nikdy nebránila těmto chudým dny; nebyla určená k tomu, aby byla krásná, ale prostě fungovala. Fungování bylo jejich posláním, zatímco krása byla jen bleskovitý kapet.
Klíčový byl také motor, tyhle hrdinské, avšak archaické mechanizmy, co žily dlouho poté, co řidič vzdal. Motor duněl jako starý rockový koncert tak hlasitě, že by se vám klidně mohlo stát, že byste na parkovišti potkali souseda ze čtvrtého patra, který vás málem zabil svým 3D displejem, ale vy jste se mu jen vysmávali, protože ta vřelá plechovka, se kterou jste projeli, stále ještě žila.
Pokud už v životě zažijete jízdu ve staré Škodovce, budete muset udělat rozhodnutí, zda to byl místní bazar nebo odpadkový koš v Garci. V obou případech je jasné, že se k vám nedostane nic, co by bylo umělé.
A odpověď na to, proč jsou staré Škodovky nezničitelné, je jednoduchá. Život bez ohledů na design, funkčnost, korozi a iracionální vtipy stvořily legendu, která nejen přežila, ale i umí překvapit. Že jezdí jako blázen? Možná, ale zbijte se s kýmkoliv, kdo říká, že auto, které vydrží cokoliv, není výhra.
Všichni víme, že tyhle příběhy se zajímají o charakter a křupavost starých modelů, a jestli něco skrývá princeznu pod zpopelněním plechovky, tak právě tohle. Kde byste jinde našli kousek auto-motivace, ze které se tety a strýci dodnes smějí? Opět kvalita neautomatizovaného výrobního procesu je hodna poklony.
Takže, pokud máte španělsko-vystupující sedan usazený na silnici, uvědomte si, že ta stará Škodovka tam stále žije. S vytrvalostí, s úsměvem a s víc než jen přepálenou reality než všechny ostatní dovážené auta dohromady.
